Počasí v Praze


Kurzovní lístek

Měna Cena
1 euro 25.79 CZK
1 pound 28.71 CZK
1 dollar 22.85 CZK
Kurzy devizového trhu ČNB

Aktuality

Karlův most odhaluje záhady
Jedna z nejslavnějších historických památek Prahy, most přes řeku Vltavu, se konečně dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Opravy, které potrvají nejméně do roku 2018, již nyní přináší nové informace o jeho d
celá zpráva
Obecní dům v Praze slaví 100. výročí
Obecní dům v Praze je považován za jednu z nejlepších staveb pražské secese. Veřejnosti byl slavnostně otevřen 5. ledna 1912.
celá zpráva
RSS zprávy z Čech

KUTNÁ HORA - UNESCO

Přibližně 70 km východně od Prahy, hlavního města České republiky, se rozkládá město Kutná Hora, jehož historické jádro představuje architektonický skvost evropského významu.

Historie Kutné Hory je nerozlučně spjata s těžbou a zpracováním stříbra.  Naleziště byla hojně využívána již od 13. století. Ve 2. polovině 13. století se původně hornická osada, ležící na vyvýšenině nad říčkou Vrchlicí, rychle přeměnila na královské město. Ve 14. století kutnohorská těžba již představovala třetinu celoevropské těžby stříbra. V městě se začaly razit mince zvané pražské groše. Toto platidlo se stalo jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. Kutná Hora svým bohatstvím konkurovala Praze na poli nejen hospodářském, ale i politickém a kulturním. Díky výnosům z mimořádně bohaté těžby byl český král jedním z nejbohatších panovníků tehdejší Evropy. Tato sláva přetrvávala s mírnými přestávkami až do 16. století, kdy se rudná ložiska postupně vyčerpávala a těžba se přestěhovala na blízký vrch Kaňk. Definitivní konec přinesl rok 1727, kdy byla definitivně zrušena zdejšíkrálovská mincovna. Přitom důl Osel dosáhl na konci 14. století hloubky téměř 600 metrů a stal se tak nejhlubším dolem světa svého času.

V Kutné Hoře se narodilo také mnoho významných osobností kulturního a společenského života. Mezi nejznámější rodáky patří dramatik a novinář J. K. Tyl, renesanční básník Mikuláš Dačický z Heslova, či světoznámý archeolog a historik J. E. Vocel. Během svého života zde pobýval J. Vrchlický a K. H. Borovský.

V současné době již není město tak významné, jako bývalo v dobách svého největšího rozkvětu, přesto ale, díky souboru více než třech stovek chráněných památkových objektů středověké a barokní architektury, představuje malebný kout ve středu Evropy, který se často stává zastavením mnoha návštěvníků z celého světa. V prosinci 1995 bylo historické jádro města, spolu s chrámem Sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví lidstva UNESCO.

KUTNÁ HORA - HRÁDEK
Gotická tvrz
UNESCO
Hrádek - původně tvrz střežící údolí Vrchlice se stal po založení města součástí městských hradeb. První zmínka o této stavbě pochází z r. 1312, kdy byla přestavována na honosné panské sídlo, využívané královskými úředníky. V r. 1490 kupuje Hrádek důlní podnikatel a královský úředník Jan Smíšek z Vrchovišt' a původně uzavřený hrad mění v okázalé patricijské sídlo se všemi zdobnými prvky uplatňovanými v tehdejším stavitelství. Za Smíška z Vrchovišť zde funguje přes všechny zákazy tajná huť na přepalování stříbrné rudy. Zisky z této činnosti, které byly jistě značné, mu pomáhaly přebudovat Hrádek v duchu doby. Dodnes se zde dochovaly dva cenné malované renesanční stropy, síně s pozdně gotickými žebrovými klenbami i nevšedně zdobený interiér s řadou pozoruhodných plastik. V kapli sv. Václava jsou zachovány původní nástěnné malby pocházející z období před r. 1504. Dnes je objekt sídlem okresního muzea a je zde umístěna expozice věnovaná dolování. Ve správě muzea je i středověký důl, objevený při hydrogeologickém průzkumu v r. 1967. Štoly jsou nejrůznějšího stáří - od 13. století, kdy se zde již dolovalo, až po štoly z přelomu 15. a 16. století. Návštěvník, převlečený do dobového hornického úboru - perkytle, míjí prostory zatopené křišťálově čistou vodou o hloubce až 50 metrů. Součástí důlní expozice je i trejv ze 16. století - důlní stroj, který sloužil k dopravě rud v proutěných koších, či vody v kožených měších z podzemí. Trejv je originálem a byl sem přepraven z Jáchymova. Podle odhadu bylo za 400 let činnosti vytěženo v kutnohorském důlním revíru zhruba 2 500 tun stříbra a 100 000 tun mědi.

KUTNÁ HORA - KAMENNÝ DŮM
Vrcholně gotický měšťanský dům
UNESCO
Kamenný dům je snad nejkrásnějším z dochovaných pozdně gotických domů v Čechách. Patří k vrcholným projevům měšťanské architektury vůbec. Dům byl zbudován již v předhusitské době, z níž pocházejí rozsáhlé sklepy i původní dispozice. Po husitských bouřích patřil dům, stojící na tehdejším Masném trhu, bohatým řezníkům. Do dnešní podoby jej přestavěl pro předního kutnohorského patricije a důlního podnikatele Prokopa Kroupu v roce 1489 Mistr Brikcí z Vratislavi (Briccius Gauske). Kamenný dům byl několikrát přestavován, měnil majitele, až jej v 19. století definitivně získalo město. Během rekonstrukce v letech 1901 - 1902 (Ludvík Lábler) získal dům dnešní podobu. Posléze začal být využíván k muzejním účelům. Kamenný dům byl po celkové rekonstrukci opět otevřen na podzim roku 1999. Dnes je zde umístěna expozice nazvaná Královské horní město Kutná Hora - měšťanský život a kultura 17. - 19. století.

KUTNÁ HORA - KLÁŠTER
Barokní klášter
UNESCO
Stavba kláštera ženského řádu sv. Voršily byla provedena v l. 1738 - 1743 podle plánu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. K. I. Dienzenhofer byl stejně jako jeho otec Kryštof vynikajícím barokním architektem a stavitelem. Stavba byla založena na čtvercovém půdorysu, v jehož úhlopříčné ose měl být zbudován kostel, jehož věž architekt koncipoval jako svůj dosud největší projekt kupulovitého útvaru - věž měla mít průměr 19 metrů. Práce však byly v r. 1743 z finančních důvodů zastaveny. Podle původního projektu byla vybudována pouze dvě křídla klášterní budovy. Namísto monumentálního kostela byla v l. 1895 - 1901 zbudována pouze kaple při jihovýchodním křídle stavby. Klášter byl budován pro výchovu dívek, avšak v r. 1950 byly odsud řádové sestry vystěhovány. Po r. 1989 byla budova opět navrácena řádu.



KUTNÁ HORA - VLAŠSKÝ DVŮR
Původně gotický hrad
NKP - UNESCO
Nejvýznačnější stavbou, která vznikla v prvním stavebním vývojovém období Kutné Hory, bylo královské sídlo, určené zpočátku pouze pro pobyt krále při jeho návštěvě dolů. Jeho zakladatelem byl v 40. letech 13. století Václav II. Sídlo bylo zbudováno na okraji strmého svahu nad levým břehem potoka Vrchlice na jižním okraji vznikajícího města. Mělo charakter opevněného dvora, a proto v nejstarších zprávách je nazýváno "královým dvorem". Snad ještě před úplným dokončením stavby jako královského sídla přibyla i funkce další - dvůr se stal sídlem mincovny a úřadů s mincovnictvím souvisejících. To se promítlo do celkové podoby dvora, jehož hlavní část začala sloužit funkci druhé. Jan Lucemburský i Karel IV. se v Kutné Hoře zdržovali jen zřídka a zdejší obydlí nikdy nepoužívali k reprezentačním účelům. K novému vzestupu Vlašského dvora došlo teprve za vlády Václava IV. Proto záhy po r. 1378 začala přestavba Vlašského dvora v reprezentační královské sídlo. Tato přestavba zasáhla severovýchodní a severozápadní nároží areálu dvora. Vlašský dvůr splynul na přelomu 15. a 16. století s organismem města a bylo částečně zrušeno jeho opevnění proti městu. Smrt Ludvíka Jagellonského v r. 1526 a nástup Habsburků na český trůn znamenají počátek úpadku Vlašského dvora. V r. 1622 byla část dvora poškozena požárem a jen nouzově opravena. Menší udržovací práce byly prováděny až do r. 1670. Po tomto roce veškeré opravy Vlašského dvora skončily a Habsburkové ponechali budovu jejímu osudu. Severní části dvora bylo v r. 1789 použito k umístění školy; zbývajících prostor, především bývalé šmitny, bylo zčásti využíváno jako vězení, zčásti jako vojenské nemocnice. V průběhu 90. let 19. století byla provedena razantní rekonstrukce Vlašského dvora. Mnoho cenných budov bylo strženo a byly nahrazeny novostavbami v duchu pseudogotiky.


KUTNÁ HORA - CHRÁM SV: BARBORY
gotický kostel
UNESCO
Celá staletí trvající zápas o duchovní samosprávu mezi Kutnou Horou, reprezentovanou ambiciózními důlními podnikateli a nedalekým Sedleckým klášterem, sídlem řádu cisterciáků, vyústil ve zbudování prestižního chrámu. Ten byl postaven za okrajem městských hradeb, na pozemku Pražské kapituly - tedy mimo dosah působnosti Sedleckého kláštera, a zasvěcen Svaté Barboře - patronce havířů.
Chrám založený v roce 1388 byl z vel¬ké části zbudován pod patronací horníků. Jeho velkolepá stavba, která měla podle některých historických pramenů dosahovat dvojnásobku dnešní délky, probíhala v několika etapách a do značné míry souvisela s prosperitou kutnohorských dolů.
Vlivem nejrůznějších událostí byly práce několikrát přerušeny a od jejich zahájení do definitivního ukončení v roce 1905 uběhlo více jak 500 let. Kutná Hora se vždy snažila vyrovnat Praze a není náhodou, že se na stavbě podíleli i pražští stavitelé. Prvním projektantem chrámu se stal Jan Parléř, syn Petra Parléře - stavitele Svatovítské katedrály. Shoda architektury chrámu s pražským Svatovítským dómem není tedy náhodná. Nejstarší část s věncem ochozových kaplí napodobuje rozvržení francouzských katedrál. Původně budované trojlodí bylo však poměrně rychle roz¬šířeno o široké vnější lodi.
S příchodem husitských válek je stavba přerušena na více než šedesát let, avšak ještě před jejich vypuknutím se projevovaly značné finanční obtíže a začínalo být zřejmé, že původní záměr nebude možné splnit. Od roku 1482 stavba znovu ožívá, pracují zde místní stavitelé, kteří víceméně plní stavební program svých předchůdců. Opravdovým zlomem bylo působení pražských mistrů - zprvu stavitele Matyáše Rejska a po něm královského architekta Benedikta Rejta. Matyáš Rejsek - původním povoláním učitel rýsování na pražské Týnské škole, později člen kamenického cechu proslul nejen jako vynikající stavitel, ale i jako dekoratér. Jeho jméno je spojeno se stavbou Prašné brány v Praze a své umění uplatnil i zde. Zaklenul chór, dostavěl triforium a stavbu doplnil množstvím zdobných kamenických prací. Příchod jeho nástupce Benedikta Rejta (Ried) znamenal pro stavbu řadu radikálních změn. Rejt odvážně změnil zamýšlené pětilodí znovu na trojlodí, které uzavřel monumentální klenbou s krouženými žebry, již předtím použil ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Podle Rejtova projektu se stavělo i po jeho smrti. Existuje podnes nikoliv neopodstatněný názor, že se jednalo o nepoužitý projekt vypracovaný původně pro pražskou katedrálu. Spolu s poklesem těžby stříbra pozvolna vysychaly i finanční zdroje a tak byl v r. 1558 chrám uzavřen provizorní zdí. Stalo se tak v době zatopení nejbohatšího, tzv. oselského rudního pásma.
V roce 1626 byl chrám předán do sprá¬y jezuitům a do značné míry zbaroki¬zován. Více jak třista let zůstává tato jedinečná stavební památka nedokončena.
V roce 1884 přistupuje město na podnět místního archeologického spolku Vocel k další stavbě, ukončené definitivně v roce 1905. Architektura chrámu sv. Barbory je podnes vynikající učebnicí vývoje gotického stavitelství v Čechách. Do zařízení chrámu patří vedle barokních uměleckých děl sanktuarium z roku kolem 1510 pocházející z dílny Matyᬚe Rejska (umístěno v kněžišti) a pozdně gotické chórové lavice zdobené řezbami mistra Jakuba Nymburského z let 1480 - 1490 aj. Pozoruhodné a zcela ojedinělé ve středověkém umění jsou zde i pozdně gotické fresky s báňskou tematikou v některých kaplích. Nejhodnotnější z nich se nacházejí v hrobní kapli místního podnikatele Michala Smíška z Vrchovišt' (Příchod královny ze Sáby, Trajánův soud, Kumská Sibyla aj). Malby zde provedené patří k nejlepším nástěnným malbám pozdní gotiky. Je tu patrná souvislost maleb s nizozemským okruhem malířů D. Boutse a R. Weydena. Autorem byl tedy umělec, který se v Nizozemí vyškolil. V Hašplířské kapli jsou tématem ná¬stěnných maleb práce u rumpálu - hašplu, výkup rud apod. Umělec zdobící Hašplířskou kapli přímo čerpal ze znalosti prostředí. V Mincířské kapli je malbami znázorněna technika středověké ražby mincí. Je zde patrný pokus o znázornění konkrétní osoby pregéře, jehož jméno se ve zlomcích zachovalo.
Ve svahu u chrámu je zachován pozůstatek gotické kaple Božího Těla, postavené někdy v druhé pol. 14. století. Kaple Božího Těla prošla rekonstrukcí a je otevřená i pro veřejnost. Z bývalých hradeb u chrámu se nám otevírá panoramatický pohled do údolí říčky Vrchlice, i na město směrem k Sedleckému klášteru.
 
 
 
KUTNÁ HORA/SEDLEC - CHRÁM NANEBEVZETÍ PANNY MARIE 
původně románský kostel
UNESCO
Sedlecký chrám Nanebevzetí Panny Marie byl založen kolem roku 1300, aby vystřídal původní románský klášterní kostel. Je největší a nejnáročněji zbudovanou stavbou, která se dochovala na půdě českých zemí z této doby. Bohatý a vý¬znamný sedlecký klášter, ležící v bezprostřední blízkostí ložisek stříbra, si mohl dovolit zbudovat monumentální katedrálu.
Stavba vznikla kombinací vyžadované cisterciácké jednoduchosti tvaru s katedrální honosností. Byla vybudována jako pětilodní chrám s věncem sedmi kaplí kolem presbytáře. V roce 1700 byla prováděna pod vedením stavitele Starého Města pražského P. I. Bayera barokní dostavba. V rekonstrukci pak pokračoval významný architekt J. Santini - Aichl. Inventář kostela je převážně barokní s řadou pozoruhodných obrazů od Petra Brandla, M. L. Willmanna a dalších autorů. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, památka UNESCO, je v současné době v rekonstrukci.


Zarezervujte si zájezd do Kutné Hory a Kostnice zde.